V rámci projektu „Změny dopravního chování způsobené Covid-19 a jejich společenské dopady“ podpořeného Technologickou agenturou ČR vzniká panel dat o aktivitně-dopravním chování reprezentativního vzorku městských obyvatel. V současné době analyzujeme data ze dvou průzkumů realizovaných v období jarního a podzimního „vrcholu“ epidemie.

Jednou z oblastí, na kterou se zaměřujeme, jsou analýzy nákupního chování. Rozlišujeme nezbytné nákupy (tj. nákupy základního zboží, které je nutné nakoupit – typu potraviny, drogerie) a nákupy ostatního zboží. V průběhu obou vln pandemie došlo u velké většiny respondentů k poklesu počtu cest za nákupy, a to nejvíce ve velkých městech a o více než 2 cesty týdně (rozdíly poklesu počtu cest za nákupy však nejsou statisticky signifikantní).

Ukazuje se, že během podzimního vrcholu epidemie poklesla četnost cest za nákupy nezbytného zboží více, než u vlny jarní: pro celý náš sledovaný vzorek se nákupní chování u nezbytného zboží nezměnilo na jaře u 38 % respondentů, na podzim to bylo jen 24 %. Naopak na jaře skoro 40 % sledovaných osob uvedlo, že snížilo počet cest za nezbytnými nákupy o více než 2 cesty týdně, na podzim to bylo již skoro 60 %. Je zajímavé, že největší rozdíl v nákupním chování mezi první a druhou vlnou je patrný u obyvatel malých měst (méně než 30 tis. obyvatel). Následující tabulky udávají přehled změn týdenních cest za nákupy pro jarní a podzimní vlnu pandemie zvlášť.

Tabulka 1a: Změny v počtu cest za nákupy – nezbytné zboží – podle velikosti města, srovnání první vlny s obdobím před pandemií (v %)

Tabulka 1b: Změny v počtu cest za nákupy – nezbytné zboží – podle velikosti měst, srovnání druhé vlny s obdobím před pandemií (v %)

Data ukazují, že zvláště v průběhu druhé vlny epidemie došlo také k daleko výraznějšímu poklesu počtu cest za nákupy ostatního zboží. To, obdobně jako u nezbytností, platí napříč městy bez ohledu na jejich velikost (rozdíly poklesu počtu cest za nákupy však nejsou statisticky signifikantní). Navíc se ukazuje, že rozdíl u cest za ostatním zbožím mezi první a druhou vlnou je daleko výraznější ve srovnání s nezbytnými nákupy.

A jaké jsou změny, co se týče používání obvyklého dopravního prostředku na cesty za nákupy? Během první (jarní) vlny došlo u obyvatelů Prahy k poklesu počtu cest za nákupy u všech obvyklých způsobů dopravy. Relativně nejméně došlo k poklesu cest za nákupy u uživatelů automobilové dopravy. K největší redukci počtu cest došlo u uživatelů hromadné dopravy, a to u obou druhů nákupů. To platí i u obyvatelů ostatních velkých měst. Následující grafy ukazují změny počtu cest v sídlech podle velikosti podle obvyklého použitého dopravního prostředku.

Graf 1a: Praha: změny v počtu cest za nákupy dle použitého dopravního prostředku (podzimní vlna epidemie)

Graf 1b: Velká města (s výjimkou Prahy): změny v počtu cest za nákupy dle použitého dopravního prostředku

Kontakt: Hana Brůhová Foltýnová, Výzkumný tým Doprava a mobilita